Kopidlno, Bučovice a Nymburk

Protože bylo na sobotu hlášené špatné počasí a déšť, zkusil jsem na Windy najít přece jenom nějaké to místo, kde by pršet nemuselo a nebo aspoň minimálně. Jediné místo, kde se tak mělo stát a nebylo daleko bylo Jičínsko. No, tam jsem už celkem hodně šmejdil a hlavně v tuhle roční dobu není krajina vlastně vůbec zajímavá. Pokud by pršelo, tak asi ani focení lidí nepřipadalo v úvahu… ale po poradě s mapami jsem našel něco málo, co stálo za zkoušku. A to sice Kopidlno, kde je starý zámek sloužící jako zahradnické učiliště a pak rybníky v okolí.

 

 

 

 

Zase hned ze začátku kvalitnější galerie na Zoneramě a také tady:


Musím předeslat, že se teprve sžívám s novým foťákem a tak to bylo celkem peklo. Zvyknout si na nové ovládání, zjistit, že malá clona se tady chová uplně jinak a zaostří opravdu jenom kousek. Zjistit, že široké sklo je opravdu strašně široké a že se s tím zachází jinak, než na cropu. Že mi mazlík 24-105 nestačí pokrýt to, na co jsem byl zvyklý a že musím sahat pro tele. A že to tele, co jsem spontánně za babku sehnal je naprosto boží.


 Zhruba v půl desáté jsme dorazili do Kopidlna. Bylo jasné, že nás bude provázet plechová obloha celý den a bude to den absolutně bez fotografického světla. Ale i to je výzva a člověk si s tím musí poradit, pokud nechce sedět doma na zadku.

 Zaparkoval jsem na náměstí a šlo se k zámku, kde sídlí zahradnické učiliště. Čekal jsem, že tam tedy bude něco vystylovaného, bude tam růst spousta zvláštních stromů a podobně. Ne že by se o to nestarali, ale tak nějak ten park nebyl nic, z čeho by si člověk sednul na zadek. Ale budova starého zámku zajímavá byla (asi díky tomu, že je udržovaný jen ze strany od silnice). Tohle je parketa Jany, která mi hned někam utekla a začala rotovat kolem zámku a fotit detaily. Já jsem se soustředil na to, co vidím svýma očima a začal jsem se věnovat kašně, jezírku a věcem okolo. Sice odtamtud nemám moc publikovatelných fotek, většinou právě kvůli tomu, že jsem byl naprosto levý a všechno zmršil špatným nastavením, ale přece jenom z toho něco káplo. No, zabavili jsme se minimálně na hodinu a půl. Což je přesně ukázka toho, proč nikam nemůžu jít s člověkem co nefotí: asi by mě zabil kdyby na mě musel dvě hodiny koukat. A já bych zabil jeho, kdyby mě honil pryč 🙂

 Jak se skončilo u zámku, šli jsme podél rybníka dozadu. Ten je rozdělený několika umělými předěly tak, aby v něm mohlo hnízdit ptactvo. Bylo tam mraky volavek a labutí, které jsme vyplašili. Bohužel ale výhledu bránila spousta stromů rákosí. Nakonec se rybník obejít nedal, protože končil bažinou na kterou jsem si se svým obutím moc netroufl. Tak se šlo nazpátek k autu a udělala se krátká odbočka do sousední vesnice Cholenice, kde jsem na mapách našel zajímavý hřbitov kolem staré rotundy. Co bylo zajímavější byla ale dřevěnka u které jsem zastavil. Ta vypadala, že tam před léty zemřel majitel a zůstalo to totálně zanedbané, opuštěné, ale mělo to super kouzlo. Odtamtud jsme šli alejí ke hřbitovu, který byl zajímavý, ale zavřený, respektive ona kaple. A za tím hřbitovem obrovská skládka navezeného bordelu a odpadků z okolí.

 Tak se tedy jelo na rybníky. První vytipovaný “Zrcadlo” u Bučevsi nic moc, minimálně v tom počasí, které vládlo; třeba za lepšího bych z toho byl nadšený. Odrazy žádné. Ale kam jsem původně chtěl, to byl Bučovický mlýn. Tohle místo doporučuji rozhodně rodinám s dětmi, protože se kolem pase spousta koňů, oslů, ovcí a další havěti a majitelé nechávají děcka ta zvířata krmit. Je to krásný penzon s mlýnem nedaleko od rybníka a fakt se mi to jak je to vedené a udržované líbilo. A jelikož před místní restaurací byl rozložený grill a u něj asi 20 lidí kteří pozorovali otáčející se sele, tak to tam dovedli ocenit i jiní 🙂

 Jelikož byly sotva dvě hodiny, tak jsem ještě vymýšlel kam dál. Rozhodnutí padlo na Poděbrady. Tam se ale nepodařilo nikde rozumně zaparkovat a také mě nic “nebouchlo” do očí, ikdyž vím, že kolonáda stojí za to. Tak se pokračovalo do Nymburku, kde jsem nikdy nebyl a na mapách jsem našel nějakou prvorepublikovou elektrárnu na Labi. K té se skoro dalo dojet (dnes to byla taková ta americká turistika) a odtamtud jsme se vydali do města na krátký okruh, protože se začalo pomalu smrákat. Zastavila nás v pakru vedle Labe přítomnost nutrie, která se tam promenádovala (a já ji viděl naživo poprvé v životě) a pak jsme fotili něco městských hradeb. Chtěl jsem jít ještě do kostela, ale ten byl zrovna v rekonstrukci včetně příchodových cest. Takže Nymburk si také nechám na příště, podle mě za to stojí.

Napsat komentář