Svítání u Kosti aneb jak jsem rozbil objektiv

Hned druhé ráno po sobotním lovení u Hamru jsem se vydal na Kost. Vstával jsem asi v půl páté a něco mi říká, že se budu těšit na pracovní týden, abych se vyspal.

Musel jsem vyrazit brzo,protože Kost je přece jenom trochu z ruky. Z dálnice jsem jel kolem Žabakoru, což je rybník hned u cesty. Tam to bylo nádherné a já chvíli přemýšlel, jestli se na hrad nevykašlat a nefotit ten rybník. Byla tam tuna mlhy, uprostřed ostrov se stromy, prostě to, co mám rád… a doteď toho lituju, že jsem to neudělal…

A ještě Zonerama, kde jich je víc.

Co mi moc nedošlo je lokace, kde se Kost nachází, přitom jsem tam před pár měsíci byl. Fakt, že je to údolí a že tam sluníčko vycházet nechytnu mi jaksi nedošel. Teď mi došlo, že ten hrad neměl význam proto, že na skalách okolo stačilo postavit dobývací stroje a prostě to bombardovat zvrchu 🙂 No ale k focení: jako první jsem si vybral rybník nad Kostí, kde jak jsem předpokládal bude na hrad výhled. Chtěl jsem mít jeho polovinu obarvenou načerveno sluncem, což se nakonec i povedlo. A taky jsem doufal v nějakou tu scenérii, ale rybník byl plný nepořádku. Pak jsem zkusil Plakánek, ale ten neměl žádné světlo, tak jsem to otočil domů a směrem k Žabakoru, jestli to ještě nestihnu. Bohužel nezadařilo se, mlha už byla pryč, ale něco málo jí zůstalo na loukách, nad kterýmy se v dáli vznášely balóny. Ty jsem vyfotil od silnice a tam jsem udělal další osudovou chybu. V kufru auta jsem nechal nedovřený batoh. Jak jsem pěl ódy na Manfrotto batoh, tak má menší nevýhodu. A to sice kapsu na foťák na boku. Už jednou se mi stalo, že mi z toho málem přes zapnutý zip vypadl… a teď jsem to nechal pootevřené. Po příjezdu domů vylezu z auta, nasadím batoh a rána. Doteď z toho mám mizernou náladu, ale měl jsem vlastně štěstí, mohly na beton vypadnou objektivy tři. Vypadl jeden, ten nejnovější, teleobjektiv Tamron. A odnesl to prasklým plastem. Sice fotí, ostří, ale nějak to v něm hrká a podle mě se brzo odporoučí ostřící motorek a nebo zaseknou skla. Takže mi je podobně, jako by mi umřel pes.

No, na nějakou chvíli ode mne budete mít pokoj, tenhle víkend má pršet a příští mám pohotovost… a pak do Toskánska. Tam snad budou žně. A snad ještě stihnu sehnat nový teleobjektiv 🙂

 

A ještě Zonerama, kde jich je víc

Napsat komentář