Toskánsko#1 cesta 1. a 2. den -Innsbruck a Montepulciano

Den 1.

Čas dlouho plánované dovolené nastal a tak jsme vyrazili v pět ráno na cestu do Toskánska. V pět proto, že jsem měl cestovní horečku a nemohl spát – a to mě pak sakra mrzelo 🙂 Cesta po ČR v pohodě, vyhnul jsem se Praze protože Černý most je rozkopaný a v pátek se kamiony snaží stihnout co přes týden nešlo. Až na hraniční přechod jsme jeli v kuse a pak konečně Raskousko.Odkazy na galerie házím tradičně sem na začátek, samotná co je tady na webu bude na konci reportu

https://www.zonerama.com/RadekNovak/Album/5322369  (Innsbruck)

https://www.zonerama.com/RadekNovak/Album/5322371 (Montepulciano a okolí)

Co jsem podcenil jsou Rakouské dálnice. Jako jsou pěkné, lepší jak naše, ale cestovat 300km maximálkou 100-110km za hodinu je vážně ubíjející. Motor má monotóní zvuk, nikdo nepředjíždí a člověku se chce spát. Musel jsem dělat čím dál tím častěji pauzy a před Innsbruckem jsem měl už fakt krizi. Celou cestu člověk předjíždí jeden kamion za druhým a dává bacha, aby to do něj někdo nepustil. Takže když jsme dojeli, tak jsem si vážně oddechl. Zajímavé bylo, že Němci na všech hranicích prosvěcují auta a kamiony, jestli tam nevezete nějaký dáreček z afriky s sebou v autě. Zatímco Rakušáci na to dlabou.
 Ubytování jsme měli na hranici Innsbrucku a poetického městečka s názvem Rum. No a nad tím byla krásná louka, na kterou jsme se šli “rozfotit”. A fotky budou tady někde okolo.

 

Den 2.

 Hned ráno asi v 6. hodin jsme vyrazili. Po včerejší kamionové zkušenosti jsem chtěl co nejdřív projet Brenner dřív, než zase začne dálniční inferno. Po zaplacení 9.50€ se dostanete na slavný most, a šup dolů do údolí, kde asi za 30 km začíná dálnice. Trochu jsem si to změřil a na dvouproudé dálnici jsem jel 76km v levém pruhu, kdy jsem v pravém měl právě těch 76km pomalu jedoucí kamiony. Tolik najednou jsem jich vážně v životě neviděl 🙂

 No cesta na jih probíhala v pohodě, poprvé jsem jel na pětiproudé dálnici, užil jsem si s autobusem, který si nevšiml že jedu vedle něj a pár dalších tradičních perliček. Musím říct, že Italové na silnicích jsou fakt vcelku jiní a maximální rychlost je pro ně něco jako doporučená. A že je berou radary jim vůbec nevadí. Kolem druhé jsme vyjeli z dálnice a začali se plazit uličkami, kterých jak jsem netušil si ještě užiju dalších 1000km celkem dost, k ubytování na farmě Agriturismo Santa Maria. Po ubytování se a krátkém odpočinku jsme vyrazili po okolí. A našli jsme nedaleké městečko Montepulciano kde jsme udělali prvních pár fotek.

Napsat komentář